Další vyprávění od cestovatelky Terky, které navazuje na článek Viděla jsem levný letenky na Floridu je tady!

První věc, kterou zjišťujeme je, jak se z Letiště v Orlandu dostaneme na Cocoa Beach. Něco jako MHD tam zřejmě neexistuje a slečna na informacích radí vzít si UBER. I nám se to jeví jako nejlepší možnost. Je to přeci jenom asi 100 kilometrů. Normální vzdálenost. Pro Američany něco jako pro nás 10 km.

Druhá věc, která nás ohromně zajímá je, kde se nachází nejbližší obchodní centrum, protože nemáme plavky. A opalovací krémy. A žabky. A slamáky.

rano_na_floride_08

A vlastně vůbec žádný vybavení na pláž. Přiletěly jsme s batohem na zádech a v softshellovejch bundách. Celý mi to připadá vtipný. Po Evropě je normální takovej ten styl „backpackers“, ale já jsem svůj první „backpack“ udělala z Kanady do Ameriky.

Do obchodního centra se dostáváme poměrně snadno. Asi za 2 dolary a 20 minut autobusem. Obchody tam mají asi úplně všechny a jídlo taky. V podstatě je to obchoďák jako každej jinej, takže nic divnýho. Jo a musela jsem si dát Taco Bell. Pravděpodobně poprvé a naposledy v mém životě.

Když za 3 hodiny a 48 minut máme konečně plavky a žabky, chybí už jen opalovací krém. Trvám na to, že koupíme krém s SPF 50. Všechny 4 holky jsou zásadně proti, že prý se chtějí opálit. Tvrdím, že jsou úplně blbý a ať si laskavě uvědomí, že jsou poprvé od zimy na sluníčku a že jsou u oceánu. Kompromis je SPF 15. No, a hádejte, kdo měl pravdu? Ale o tom až později.

Pak už objednáváme UBER a zhruba za 100 USD jedeme do hotelu na pláž. Konečně jsme se rozhodly a objednaly hotel na bookingu. Cocoa Beach Suites Hotel tak jest.  Udělaly jsme rezervaci na jednu noc. Apartmán vycházel na noc asi na 2500 CZK. Původně jsme myslely, že se pak někam přestěhujeme, ale nakonec jsme tady dostaly i na zbylé tři noci podobnou cenu, takže to vyšlo celý úplně krásně. Hotel 200 metrů od oceánu, na pokoji lednice a mikrovlnka a kávovar. A na chodbě stroj na led! Při těch vedrech opravdu užitečná věc. A večer do vína úplně ideální. Všechno čistý a žádný švábi ani štěnice. Doporučuju. No a pak už mohlo začít opalování.

Terka

rano_na_floride

rano_na_floride_09

rano_na_floride_11 rano_na_floride_05 rano_na_floride_04

Terka
Jmenuju se Terka. Moc nemám ráda lidi, potřebuju mít svůj klid. A z toho pramení můj sakrastický styl psaní, který je někdy až sprostý. Ano, jsem sprostá. Ráda říkám věci tak, jak je vidím já, bez příkras a bez zbytečných pozlátek. Ale to vůbec neznamená, že jsem negativní úplně ke všemu a nemám díky tomu žádný hezký zážitky. Naopak. Mám jich hodně a dlouho na ně budu vzpomínat. Cestuju ráda. Kamkoliv. Do zahraničí a i třeba jenom do vedlejší vesnice. Prostě jenom abych se podívala někam, kde jsem ještě nebyla. Od malička jsem navštívila docela hodně zemí. Bohužel spoustu věcí si nepamatuju, protože jsem byla hodně malá a nemůžu o tom napsat. Zkusím to spočítat. Tunisko, Švýcarsko, Itálie, Kypr, Egypt, Francie, Kréta, Španělsko, Anglie, Belgie, Chorvatsko, Ukrajina, Mallorca, Maroko, Kanada a USA. No a někde jsem byla i třeba třikrát. A taky jsem byla v Polsku, na Slovensku a v Německu, ale kdo tam nebyl. Takže to se nepočítá. Vlastně se nepočítá skoro nic, protože to především byly dovolený s rodičema. Ale kdyby nás rodiče nikam nebrali, asi by se ve mně nikdy neprobudila myšlenka procestovat svět a podívat se všude tam, kam chci.

Okomentovat