Poznávání místní kuchyně patří na cestách k mým největším zálibám. Jídlo pro mě nikdy neznamenalo jen „najíst se“. Běžet o polední pauze do kuchyňky a ohřát si v mikrovlnce zbytky od včerejška, které do sebe v rychlosti naláduji, to není nic pro mě. 🙂 Jím nerada sama a už vůbec ne ve stresu. Ať už jde o slavností večeři, nebo prostý oběd s kamarády mezi prací, je to pro mě „kulturní“ zážitek, který si vychutnám a nerada spěchám. A tak je to jak na cestách, tak i doma.
V cizině je to pak o to zábavnější. Skrze jídlo se dozvíte spoustu zajímavých věcí. Poznáte kulturu, místní lidi, zvyky a naučíte se pozorovat, co se děje kolem vás. A to nemluvím o chutích. 🙂 Indonéská kuchyně je rozmanitá jako Indonésie sama a kuchař od kuchaře má jiný recept. Celou Indonésii ale spojuje několik věcí, které si dnes všechny povíme.
15 faktů a zajímavostí o indonéské kuchyni je tady
1. Hladovět nebudete
Jestli je někde hodně jídla, tak je to právě v Indonésii. O pojízdné stánky a malé jídelny zvané warung skoro zakopáváte, což je ve srovnání s jinými asijskými zeměmi obrovská úleva. Města jsou kapitola sama o sobě, tam nevíte, kam dříve, ale také v každé vesničce najdete vždycky něco na zub. Místní jsou zvyklí chodit pro jídlo ven a to cestovatelům hraje do karet.
2. Na hygienu nekoukejte
Pokud máte slabší žaludek, tak do míst kde se připravuje jídlo radši nenahlížejte. Malé pochybně vypadající kuchyňky by česká hygiena dávno zavřela, ale to k tomu prostě patří a v Asii to není nic neobvyklého. Nebojte se toho, z našich zkušeností můžu říct, že když nám bylo špatně, vždycky to bylo v lepší restauraci nebo hotelu. Nikdy ne v poctivém místním pajzlíku a tak skoro nikde jinde nejíme.
3. Smažené království
Indonéská kuchyně je VELMI mastná a smažená. Olejem se tu nešetří. Smažení je vynikající způsob desinfekce v horkém počasí a také levná a chutná úprava většiny pokrmů. Smažené kuře, smažená rýže, smažené nudle, smažené ryby, smažená zelenina, a dokonce i smažené ovoce. Kdo nesmaží, jako by nebyl. Někdy už nám z toho jdou chutě kolem.
4. KFC má mnoho podob
Lidé v Indonésii milují smažené kuře. V každém větším městě najdete KFC, CFC či JFC. Na vesničkách a v menších městech to pak řeší pojízdným stánkem na který se nalepí písmena (něco)FC a už to jede.
5. Tempeh, tofu a krupuk
Jestli je pro Indonésii něco typické, tak je to smažené kuře, tempeh, tofu a krupuk.
Tofu asi všichni známe a tempeh je podle googlu „plnohodnotná“ náhrada masa vyrobená ze sojových bobů. Lidé v Indonésii ale asi tuší, že jedinou plnohodnotnou náhradou masa je maso, a tak tempeh podávají i k masu. Je velmi chutný a často je součástí nejrůznějších salátů a rýže. Tofu i tempeh se samozřejmě smaží.
Krupuk je indonéská legenda stejně jako tempeh. Malé křupavé lupínky, či velké spletené placky vyráběné z tapiokové mouky a dalších ingrediencí. Krupuk má nejen mnoho různých tvarů, ale také barev a příchutí od slaných až po rybí. Krupuk najdete v dózách, v sáčcích, ve velkých pytlích na trzích a nebo rovnou na talíři. Je všudypřítomný. Další variantou je křupavý emping, který je o něco dražší a vyrábí se z jiných ingrediencí.
6. Masožravci jsou vítáni
Sice zde není zvykem jíst fláky masa, steaky a řízky jako u nás, ale maso tu rozhodně nechybí. Nejlevnější maso je kuřecí (ayam), kterého je všude dost. Ostatní druhy masa jsou dražší (i když pořád několikrát levnější než u nás). Kromě kuřecího se jí kozí (kambing) a hovězí (sapi), na Bali se jí i vepřové (babi). Maso se připravuje na spoustu různých způsobů a zvíře se zpracuje vždy celé. Lepší maso se používá na smažení a špízy, horší pak do knedlíčků, kůže na křupky a kosti a vnitřnosti do polévky.
7. Zeleninu nečekejte
Je tu teplo a slunečno, a tak by člověk čekal, že zelenince se tu jenom daří a bude jí tu všude dost. Navíc v horkém počasí si všichni dají rádi vychlazený salátek. Houby. Indonésani považují zeleninu pravděpodobně za jedovatou a tak se s ní na stole setkáte jen zřídkakdy. Většinou bude dušená, smažená, v polévce nebo na kraji talíře jako obloha. V místních stáncích vyrochníte okurky, rajčata, mrkve, květák, vodní špenát, lilky, fazolky a kukuřici. Samozřejmě nechybí česnek a cibule, ale najít takový stánek může dát v určitých oblastech Indonésie dost zabrat.
8. Ovocný ráj
U stánků hýřících barvami najdete banány, papáju, mango, avokádo, citrusy, dračí ovoce i ananas. Z méně známých druhů pak určitě ochutnejte salak známý jako hadí ovoce, rambutan, guavu, longan, karambolu a pichlavý durian, který je kapitolou sám o sobě. Banány, duriany a melouny mívají samostatné stánky, kde je jejich cena přívětivější. Z ovoce se dělají nejrůznější džusy i zmrzliny.
9. Poklad zvaný sambal a kecap
Stejně jako mají italové parmezán, v Indonésii mají kecap a sambal.
Kecap je hustá a nasládlá sojová omáčka, kterou se dochucují nejrůznějších jídla. Někdy se do ní přidávají nasekané chilli papričky a šalotka, čemuž se potom říká sambal kecap.
Sambal je tradiční indonéská pasta vyrobená z různých chilli papriček a dalších ingrediencí jako jsou rajčata, limetky, rybičky, šalotka, zelená cibulka, česnek, zázvor a další. Existují stovky druhů, které se liší podle regionu a ingrediencí. Některý vám zachutná a jiný zase ne, doteď se v nich nevyznám. 🙂
10. Instantní zázraky na počkání
Lidé v Indonésii si rádi dají instantní polévku a tak jich je všude dost. Ve stáncích u silnice, v jídelnách i v obchodech. Ty lepší jsou v kulatých dózách a je v nich dokonce i maso. Výběr je opravdu široký, ale ve výsledku chutnají všechny podobně. Zajímavostí je, že nudle z těchto polévek se používají i na přípravu dalších nudlových jídel jako jsou smažené i vařené nudle a polévky.
11. Bez rýže ani ránu
Asi nikoho nepřekvapí, že rýže je v Indonésii číslo 1. Mnoho jídel má v názvu nasi (rýže) a zatímco u nás se jedná pouze o přílohu, tady je rýže hlavním jídlem. Maso, zelenina, tofu, tempeh i vejce, to všechno jsou přílohy. Kromě čisté bílé rýže se nejčastěji setkáte s nasi goreng (smažená rýže) a nasi campur (rýže a mix příloh).
12. Ráj pro milovníky čaje a kávy
Čaj (teh) se pije horký i studený. Horký sladký čaj teh manis se po přidání ledu stane studeným zvaným es teh, lahvový čaj je teh botol. Kávu můžete dostat na každém rohu a to pořádně černou a silnou. Někteří místní nám dokonce tvrdili, že si takovou kávu dají i 5x denně. A k tomu krabičku cigaret. Mňam. 🙂 Specialitou je známá cibetková káva kopi luwak, která je tu velkým tahákem na turisty.
13. Drsná země pro milovníky alkoholu
Indonésie je země s největším počtem muslimů na světě. Na alkohol tu jen tak nenarazíte a když ano, tak hlavně v turistických barech a za pořádné peníze. Na Bali už to takový problém není, místní si rádi dají pivo i rýžovou pálenku arak. Velké pivo 620 ml zde stojí kolem 60 Kč, pokud jej koupíte v obchodě. V Baru dáte za třetinku klidně i 90 Kč. 🙂
14. Dary moře
Ryby a mořské plody najdete snadno. Warungy a restaurace (rumah makan) jsou označeny jako sea food a to i přesto, že tam anglicky nikdo neumí. Označení sea food není lákadlo pro cizince, prostě ho používají stejně jako některá další anglická slova, která jsou převzatá. V takovém sea food warungu najdete ryby, krevety, kalamáry a samozřejmě rýži. Ve srovnání s ostatními jídly je to ale dražší večeře. Více o mořských plodech v tomto článku.
15. Co prodávají víte hned
Jídelní lístek jen tak nepotkáte, není totiž potřeba. Každý prodávající napíše menu přímo zvenku na stánek a tak si můžete vybrat za pochodu. Samozřejmě je to v indonéštině, ale názvy se dají rychle naučit. Rady, tipy a jídelní slovníček najdete v tomto článku.
A čím se vlastně jí?
Během cestování po Indonésii zjistíte, že nůž je naprosto zbytečná věc, já už vlastně ani nevím, jak se drží. Běžnou výbavou je pouze vidlička a lžíce a to na ryby i na kuře.
Tak to bylo 15 nejzajímavějších zvyků a ingrediencí a vy se mrkněte ještě na článek
Kde se najíst a jak se domluvit a Jídla, která musíte ochutnat. V obou článcích najdete tipy, triky, rady a slovíčka ověřená přímo v terénu.
Judit
