Lepek, nelepek, bezlepek. Moderně zdravotní pojem poslední doby, který už asi proběhl kolem každého z nás. Dokonce i moje babička s dědou už nějaký ten měsíc drží bezlepkovou „dietu“ a nemůžou si to vynachválit. Nejdřív jsem si ťukala na čelo a říkala si, že mají být rádi, že bezlepkovou dietu nemusí opravdu držet ze zdravotních důvodů. Nechápala jsem, proč si odpírat čerstvou bagetku nebo domácí chlebík.
A pak jsem zavzpomínala na ty měsíce v Indonésii a uvědomila jsem si, že tam jsme se cítili o tolik lépe než tady. A teď nemluvím o tom, že tam svítilo sluníčko v jednom kuse a když zrovna nesvítilo, tak bylo stejně krásně teplo. A i když pršelo, bylo vám to jedno, protože nebyla zima. A dokonce ani o tom, že jestli už nepřijde jaro, tak vyhlásím osobní stávku proti tomuhle smutnýmu počasí a provedu to tak, že nakoupím letenky od listopadu do dubna na každou zimu, která má přijít v následujících 40 letech.
Teď mluvím jen a jen o stravě. Cítili jsme se tam o tolik „lehčí“ a jo bylo to lepkem. Jak už jsem se tu několikrát zmiňovala, tradiční indonéská kuchyně totiž opravdu není zdravá a ani plná ovoce a zeleniny. Je plná všeho, co do zdravé kuchyně rozhodně nepatří. Ale po lepku ani stopy, vždyť hlavně po chlebu se nám tam tolik stýskalo. A tak jsem si řekla, proč to zase nezkusit, proč neomezit chleba a těstoviny a knedlíky a bagetky a všechno, čeho je česká kuchyně plná. Česká kuchyně nezlob se na nás, my chápeme, že bez obilí by tu kdysi nebylo k jídlu nic a že teď si můžeme vymýšlet nejrůznější blbosti jenom proto, že nám to dovoz dovolí. A kdo toho nevyužívá ať hodí kamenem. A tak jsme toho využili. Beztak neumím uvařit ani knedlík. 🙂
A tak se mi tak jedno ráno doma náhodně nahromadilo dovozové mango s dovozovými banány a já přemýšlela, co z toho vyrobím k snídani. A přirozeně mě napadly palačinky, hlásek v hlavě řekl ale bez lepku a už se to tvořilo. Vzpomněla jsem si, že už nějaký ten měsíc chci vyzkoušet vietnamské palačinky Bánh Xèo známé jako syčící placka. Dělají se tedy na slano s nejrůznější zeleninou, krevetami a rybí omáčkou. Proč by to ale nešlo na sladko? A taky že šlo a byla to bomba. A tady je recept. Jak jinak, než celý „dovozový“. 🙂
• doba přípravy: 15 minut • počet porcí: 4
• 200 g rýžové mouky
• 250 ml vlažné vody
• 100 ml kokosového mléka (krémového)
• špetka kurkumy pro barvu
• 2 lžíce javorového sirupu
• 3 zralé banány
• 1 zralé mango
• javorový sirup k podávání
• bílý jogurt (pro vegany lze nahradit kokosovým krémem)
• limeta
• kokosový olej na smažení
1. připravíme si těsto
Rozmícháme si 250 ml vody s 200 g rýžové mouky a 100 ml kokosového mléka. Osladíme javorovým nebo jiným oblíbeným sirupem či medem. Já jsem ještě přidala špetku kurkumy pro barvu. Takto připravené těsto necháme pár minutek odstát.
2. zprudka pečeme
Rozpálíme si pánev a začneme smažit palačinky. Kouzlo je v tom, že pánev musí být opravdu rozpálená a pak stačí jen troška kokosového oleje, rychlé nalití těsta a je to. Těsto vlité na tak horkou pánev zareaguje tak, že se začnou tvořit dírky, čímž jsou tyhle palačinky specifické. První palačinka se samozřejmě málokdy povede, ale pak už to jde jedna báseň. Každou placku pečeme na trošce kokosového oleje a snažíme se aby nebyly palačinky příliš tlusté. Pozor, jde to opravdu rychle. Hotové palačinky pokládáme na papírové utěrky, které z nich vysají případný přebytečný tuk.
3. příprava náplní
Banány pokrájíme na kolečka a zprudka orestujeme na pánvi na trošce kokosového oleje, když začnou měknout, zakápneme je limetkou a vyndáme z pánve. Mango pokrájíme na plátky a smícháme bílý jogurt s troškou javorového sirupu a limetovou šťávou. Já jsem ještě přidala lžící kokosového mléka (bílou část, ne vodu).
4. servírujeme
Hotové palačinky potřeme jogurtovou směsí, poklademe pečenými banány a plátky manga, přeložíme ji a servírujeme s javorovým sirupem.
Dobrou chuť přeje Judit
VYTISKNOUT RECEPT
