Doprava v Indonésii: Všechny způsoby jak můžete cestovat

Vše o možnostech dopravy a jejích zajímavostech.

To nejnovější

spot_img

Chystáte se do Indonésie a váháte jakým způsobem cestovat? Na skútru, autobusem, vlakem, nebo třeba taxíkem? Nebo jste jen zvědaví, jak to chodí jinde? V obou případech jste tu správně. 🙂

NENÍ CHAOS JAKO CHAOS

Oproti Evropě je v Indonésii “trochu” chaos, ale aby taky ne, vždyť taková Jakarta je jednou z největších světových metropolí s počtem obyvatel 12 000 000 a to nepočítáme předměstí, se kterým je to něco kolem 27 000 000! A v tomhle počtu lidí si představte běžný den, kdy se všichni chtějí někam přesunout a samozřejmě ve stejnou dobu. To se bez trošky toho chaosu zvládnout prostě nedá. Silniční pravidla tu identifikujete jen stěží, ale zkrátka to funguje a to je hlavní.

SKÚTRY A MOTORKY

Skútrů a motorek je v Indonésii hodně. Potkáte tu jak motorky i „prdítka“ na rozpadnutí. Většinou jsou ale všude vcelku normální skútry, které mají kupodivu (většinou) funkční zrcátka a sem tam nějakou tu nálepku, která charakterizuje majitele. 🙂 Zvláštností jsou potom skútry, které jsou zároveň pojízdnou jídelnou.

AUTA, AUTA, AUTA

Bohatší Indonésani si potrpí na luxus a k tomu patří nejnovější mobily i drahá auta. Velká a naleštěná. Jejich tu poměrně hodně a téměř všichni je prý mají na leasing. Takové auto je tu prestiž a majitelé o ně nádherně pečují. Viděli jsme to vlastní oči a uvažovali jsme, jestli k nim naše auto nepošleme na dovolenou.

KOLONA? VE MĚSTĚ I V ZAPOMENUTÝCH HORÁCH

Když máte ve městě auto, jste prostě pomalejší než na skútru. Jakartu a větší města zacpává hromada aut, díky kterým se tvoří nekonečné kolony. S autem je to tady prostě na draka. A na draka je to nakonec i pro všechny kolem, protože auta ucpou u malé škvíry pro skútry. A když se takové auto vydá do kopců, kde jsou úzké cesty a potkají se dvě vedle sebe, nastává problém. V prudkém kopci se doprava ve vteřině zastaví a pak se vám může klidně stát, že už to na skútru nerozjedete nebo neustojíte. 🙂 Málem jsme se takhle skáceli do škarpy se vším tím nákladem, co vezeme. Faktem ale je, že v období dešťů mají majitelé aut zásadní výhodu, oproti ostatním jsou hezky v suchu a všechny kolem kropí.

KDO TU ŘÍDÍ DOPRAVU?

V podivných křižovatkách, uličkách, u omezení a u obchodů můžete vidět pány s píšťalkou/praporkem, kteří (hlavně) autům pomáhají vjet do silnice a dostanou za to pár rupií. Odtud se line ten píšťalkový pískot, který budete při cestování na skútru vnímat kolem sebe. Nelekejte se, nepískají, že by něco chtěli, jen pomáhají někomu vyjet a tak musí pozastavit dopravu.

STRACH ZE SKÚTRŮ

Máte pocit, že lidé v Asii se rodí se skútrem? To my měli taky. Javánci nás ale vyvedli z omylu. Zejména řidiči aut se tu bojí a na skútr by nesedli. Zkrátka se to tu dělí na čtyřkolé a dvoukolé typy a ti čtyřkolí by neměnili. 🙂

BAREVNÉ DODÁVKY

Hlavně ve městech na Jávě budete potkávat spoustu barevných dodávek, které zastavují na každém druhém metru a to na požádání. Jedná se o mini autobusy zejména pro místní ženy a na některých je dokonce napsáno “ladie’s room”. Místní si dodávku přivolají tak, že na ni mávnou nebo poklepou v koloně.

VLAKY JSOU ZÁŽITEK

Na Jávě jezdí poměrně hodně vlaků a v nich samozřejmě hodně lidí. A to včetně těch, kteří vlastní auto, ale s tím by se ve velkém městě včas nikam nedostali. V obyčejných vlacích to připomíná indické filmy. Hlava na hlavě a na hlavě ještě dalších 10 hlav, na kterých je navrch 20 hlav a 30 tašek. Je to zážitek, který tak úplně nechcete opakovat, ale stojí to za to. Navíc lístek stojí pár korun. Musíte se ale pořádně snažit, abyste se do vlaku vůbec dostali a ještě víc, abyste se dostali ven. A jestli věříte, že vlaky nejsou nafukovací, tak tady rozhodně jsou.

AUTOBUSY

V Indonésii se určitě setkáte s autobusy a to jak s dálkovými, tak s MHD. Nejvíc jich je opět na Jávě, která je hustě obydlená. Autobus už se sice kolonám nevyhne, ale ve větších městech jezdí ve speciálních pruzích, takže je o to rychlejší. Městské autobusy mívají dveře třeba půl metru až metr nad zemí. To kvůli tomu, že i nástupiště jsou vyvýšená. Dálkové autobusy jezdí jako šílenci, takže když uslyšíte hrozivé troubení, jedná se pravděpodobně o autobus. Totéž platí o nákladních autech.

VYZKOUŠEJTE SLUŽBU GOJEK

Ve městech je populární služba GoJek, je to vlastně taxi služba, jenže na skútru. Zavoláte si řidiče, ten přijede, dá vám helmu a frčíte kam je libo. Super rychlá doprava za každého počasí, protože klidně můžete jet i s deštníkem. Služba má dokonce mobilní aplikaci a více informací najdete zde https://www.go-jek.com/.

TAXÍKY

Ani ty v Indonésii nechybí. Pokud potřebujete odvoz, poptejte se přímo v místě, kde bydlíte, místní domluví lepší cenu. Pokud si chcete taxi obstarat sami vyzkoušejte známý Uber, nebo indonéskou taxi službu BlueBird, má i aplikaci, více na http://www.bluebirdgroup.com/. Je to ověřená firma, s rozumnými cenami a taxametrem, takže se nemusíte s nikým dohadovat na ceně, jak to bývá při mávnutí na ostatní taxi.

BECAKY, TUKTUKY A KOŇSKÉ POVOZY

Další obvyklou záležitostí ve městech jsou becaky, neboli obrácené rikši, kdy je sezení vpředu a řidič vzadu. S tuktuky jsme se za celou dobu setkali jen v Jakartě a opravdovou specialitou jsou koňské povozy, které potkáte v určitých částech Indonésie. Myslím, že nejvíc jich bylo asi na Lomboku. Ať tak nebo tak, cenu u těchto 3 “dopravců” si budete muset vybojovat, protože se vás pravděpodobně pokusí natáhnout. 🙂

TRAJEKTY

Pokud se budete posouvat napříč Indonésií, můžete letět nebo se přeplavit trajektem. Ten mezi Jávou a Bali funguje výborně a trvá kolem 20 minut. Trajekt mezi Bali a Lombokem je na zbláznění, protože v přístavu kotví hodně lodí a nezvládají to řídit. Je běžné že čekáte x hodin na vylodění, trajekt jede 4 hodiny a čekání na obou stranách trvá dohromady klidně další 4. Trajekt mezi Lombokem a Sumbawou je bezproblémový, jen v Lombockém přístavu je opět problém s čekáním. Někdy je to čekání na draka, ale když budete mít štěstí, zahrají vám na kytaru a budete zahrnuti hromadou nasi campur v banánovém listu, arašídy, instantními polévkami a dalším jídlem. Ostatní trajekty prozkoumáme příště.

CO SE VÝŠE NEVEŠLO

No a pak se tu ještě setkáte s běžnými cyklisty. S prdítky táhnoucí obří valníky plné dětí nebo klidně i smetí. A sem tam můžete výjimečně potkat někoho, kdo jde pěšky a nebo stopuje. Nic neobvyklého také není, když místní zastaví a svezou „cizí“ děti k domovu.

Tak co na to říkáte? A co vám přijde jako nejlepší volba? 🙂

Judit

Napište komentář

Napište komentář
Zde napište své jméno

spot_img
spot_img

Z našich cest